Loupak.cz - Vtipy

Co je to druhé manželství?
Vítězství nadějí nad rozumem.

Pan Homolka si v autobuse uleví a manželka, stojící těsně u něj, ohrne nos a nelibě vykřikne: „Karle, já se tady udusím!”
Karel, aby se dostal z trapné situace, prohodí směrem k ostatním cestujícím: „Víte, ona má sebevražedné sklony.”

„Kdyby ti vyrostly oči na zadečku,” řekl jí medovým hláskem, „dozajista bys s těma růžovýma tvářičkama vyhrála Miss Universe!”

Manželé se pohádají: „Už tě nechci ani vidět!”
„Výborně, víš, kolik teď ušetříme za světlo?”

„Můj manžel má maturitu a pořád si plete mě, mně a mne...”
„Jo, to můj manžel má dokonce vysokou... a plete si mě a servírku z Berouna...”

„Kam cestujete?”
„Do Vídně.”
„A co tam?”
„Ale, tchyni na pohřeb.”
„No, Vídeň je prostě Vídeň...”

Baví se tři chlapi o svých ženách. První povídá: „Ta moje se musí ve dveřích vždycky sehnout. Ne proto, že by byla moc vysoká, ale proto, že máme tak nízké dveře.”
Druhý: „Když si chce ta moje sednout na židli, tak ji musím vysadit. Ale to není proto, že by byla moc malá, to je proto, že máme tak vysoké židle.”
Třetí: „To já když jdu ráno do práce, poplácám svoji ženu a když se vrátím, tak se ty partie ještě třesou. Ale to není proto, že by byla tak rosolovitá, to je proto, že mám tak krátkou pracovní dobu.”

„Marie, dneska tě umiluji k smrti,” řekl manžel, sedl si k televizi a usnul.
„Tak co,” budí ho žena, „bude něco?”
„Víš co, daruju ti život...”

„Miláčku,” rozplývá se muž, „dnes je mi tak krásně, že bych nejraději vzlétl a snesl ti z oblohy dolů tu nejkrásnější hvězdičku!”
„Jo, to už znám,” zamračí se ženuška. „Nikam nepůjdeš, budeš hezky sedět doma!”

Má prababička říkávala: „Chlapi si myslí, že jsou v ráji a přitom jsou dva centimetry od prdele.”